Pověsti

1. Vznik obce

Lukavice vznikla ze tří sídel. První v místech Duškova stavení čp. 35. Majitel se jmenoval Anděl, z toho se udržel název Andělovský. Druhé sídlo bylo v prostoru dnešní Šafranice, kde byl Šafránek (pěstoval ve středověku oblíbené koření šafrán). Třetím místem byla usedlost Osikova - v místě dnešní Osičinky. Během let se ves rozrůstala údolím potoka.

2. Karlovice

Profesor Stuchlík, který v r. 1910 nedostal profesorské místo, a proto učil v Lukavici, vodíval své žáky na vrch Karlovice, kde jim ukazoval kámen s vytesaným nápisem "Carolus ...." a vyprávěl, že na tomto místě tábořil Karel IV. při dobývání hradu Žampachu. Od těch dob dostala vyvýšenina název Karlovice. (Tato pověst se zachovala v mnoha podobách).

3. Kříž na Příčnici

Na příčnici stojí prostý dřevěný kříž, o němž se vypravuje: Bývaly doby, kdy do Lukavice chodívali na faru a do kostela lidé ze širokého okolí. Tak jednou v zimě přijeli na saních, až od Králík, s dítětem ke křtu. Koně nechali u hospody odpočinout, sami se trochu posilnili a brzy se vraceli. V rychlé jízdě se přehnali přes cestu, dolů přes potok a vzhůru k Šedivci. Teprve když koně do kopce zpomalili běh, zpozorovali, že dítě ztratili. Všechny pojala hrůza. Rychle otočili koně a hnali se zpět. Dítě našli na Příčnici, naštěstí se mu nic nestalo. Na poděkování byl v těch místech postaven kříž, který z dálky ukazuje cestu k Lukavici. (Vedle něho je od roku 1968 nový hřbitov).

4. Zámeček v oboře

Majitel panství Jan Čeněk hrabě Breda dal v oboře Lukavice vystavět lovčí zámeček a při něm kapli Máří Magdalény. V létě, v neděli i ve svátek v tomto zámku často přebýval, sousedé přednější tam pozváni bývali, kdež se hudba provozovala, při kteréž všichni nápojem uctěni bývali. K večeru byla taneční zábava, neb hrabě velký milovník krásného pohlaví byl, neb také jich neustále v zámečku několik přechovával. Na ten den sv. Máří Magdaleny v té kapli se pouť držívala, kterémuž svátku a slavnosti množství lidstva se vynašlo, neb z mnohých vesnic s procesím přicházelo, k večeru, když se již lid nejvíce rozešel, tu teprv taneční zábava nastala, což hraběte velké peníze ročně stálo, takže byl nucen na panství dluh dělat, on však nedbaje na to, tím více se radovánkám oddal. Jeho manželka zpozorovala, že ty radovánky záhuby zdraví jeho a panství jsou, dala tedy v jeho nepřítomnosti roku 1776 ten zámeček a kapli docela rozbořiti a vše, jak orkav stavitelský, tak věci ve dražbě rozprodati. Nyní se tu spatřuje jen pahorek s velkými kameny.

5. Záchrana u lípy

Paní Pavlína Kalousková, která se vdávala v r. 1923 vyprávěla: "Ještě když jsem byla svobodná, jsme se s děvčaty vracely z práce ze dvora. Náhlý déšť nás zahnal pod mohutnou lípu vedle cesty. Pojednou z dutiny stromu vybíhala nějaká pištící zvířátka. Tuze jsme se polekaly a utíkaly pryč. Byly jsme jen kousek od stromu, když do lípy uhodil blesk a část jí zničil. Zvířátka, která cítila pohromu, nám asi zachránila život." (Tuto lípu zajímavého vzrůstu si vybral Alfons Mucha jako předlohu pro svůj obraz do Slovanské epopeje. V současnosti z Muchovy lípy zbyla jen menší část).

6. Rada ochotníkům - novodobá pověst

Za panem Janem Bárnetem spolumajitelem karosárny v Lukavici přišli v roce 1925 zástupci ochotníků se žádostí o příspěvek na stavbu divadelní dvorany v Kyšperku (dnešním Letohradě). Za krátký čas se dostavila podobná delegace ze Žamberka. "Jeník" přispěl i na Divišovo divadlo, ale dodal: "Vy jste ale chytráci. To jste se nemohli domluvit a postavit jedno pořádné divadlo v Lukavici. Hodně by se ušetřilo."